Třeboňská pánev

Rozsáhlá sníženina Třeboňská pánev se rozprostírá v okolí Třeboně. Je plošně větší než sousední Českobudějovická pánev. Její území zasahuje na jihovýchodě až ke státní hranici ČR s Rakouskem v prostoru u Českých Velenic, nejsevernějším výběžkem zasahuje až k SoběslaviBechyni. Na východě hranice kopíruje tok řeky Lužnice, na západě ji od Českobudějovické pánve odděluje Lišovský práh. Třeboňská pánev leží poněkud výše než Českobudějovická pánev - její průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 400 a 500 metry.

Třeboňsko - rybníky u Chlumu u Třeboně

Podobně jako v Českobudějovické pánvi zde vznikla vlivem malého spádu řek, nedostatečného odvodňování a špatně propustného podloží rozsáhlá rašeliniště a nejvýznamnější česká rybníkářská oblast. K nejvýznamnějším rybníkům patří: SvětTřeboně, největší český rybník Rožmberk, nedaleko Veselí nad Lužnicí se rozprostírající rybník Horusický, DvořištěVelký Tisý nedaleko Lomnice nad Lužnicí, StaňkovskýChlumu u Třeboně. Nejrozsáhlejší rašeliniště vznikla v prostoru mezi TřeboníSuchdolem nad Lužnicí. Známá jsou i Borkovická blata mezi Soběslaví, BechyníVeselím nad Lužnicí. Kromě Lužnice odvodňuje Třeboňskou pánev ještě řeka Nežárka, která se do Lužnice vlévá ve Veselí nad Lužnicí.

Vedle již uvedených míst je v Třeboňské pánvi řada dalších turisticky zajímavých míst. Jsou zde uměle vybudované vodní kanály, z nichž nejvýznamnější jsou Zlatá stokaNová řeka, rozsáhlé lesní komplexy s oborami (Jemčina), přírodní rezervace (Stará řeka, Červené blato, Žofínka, Dračice, ...) i řada historicky zajímavých míst.

 

Třeboňská pánev Třeboňsko - kraj rybníků

Protože na Třeboňsku je mimořádná koncentrace přírodních zajímavostí, byla část Třeboňské pánve vyhlášena v roce 1977 biosférickou rezervací UNESCO a v roce 1979 zde byla na území o rozloze 700 km čtverečních vyhlášena Chráněná krajinná oblast Třeboňsko.

 

 

 

 Chráněná krajinná oblast Třeboňsko

 

Chráněná krajinná oblast Třeboňsko byla vyhlášena v listopadu roku 1979. Pro významné přírodní hodnoty bylo její území zařazeno již v roce 1977, tedy ještě před vyhlášením za CHKO, do světové sítě biosférických rezervací UNESCO. CHKO zaujímá jihovýchodní část České republiky při státní hranici s Rakouskem na části okresů Jindřichův Hradec, TáborČeské Budějovice. Prostírá se na ploše 700 km čtverečních a je prvním velkoplošným územím u nás, které bylo umístěno do ploché, rovinaté krajiny.

Z přírodovědného hlediska je Třeboňsko pozoruhodné především svou bohatostí rostlinstva. Velkým bohatstvím jsou rozsáhlé jehličnaté a smíšené lesy. Na zamokřených pozemcích jsou rozšířeny vzácné vlhkomilné rostliny, které se jinde v ČR nevyskytují. Na Třeboňsku je i několik lokalit ve střední Evropě již vzácných rozmanitých luk s řadou rostlin z řádu vstavačovitých. Zvláště proslulá je tato oblast bohatostí druhů květeny stojatých i tekoucích vod, k jejichž studiu bylo v Třeboni založeno hydrobiologické oddělení Botanického ústavu České akademie věd.

Třeboňsko - kraj rybníků

Třeboňsko je bohaté i řadou rozmanitých živočišných druhů. Mezi nimi vyniká především velké množství vodních ptáků. K jejich pozorování byla zřízena světoznámá ornitologická rezervace Velký a Malý Tisý poblíž Třeboně.

Bohatá a pestrá příroda Třeboňska, zvláště její mimořádně cenné a unikátní části, je chráněná v maloplošných chráněných územích. Z dvaceti osmi těchto území v CHKO má pět statut národní přírodní rezervace (NPR) - Velký a Malý TisýLomnice nad Lužnicí, přirozený meandrující tok Lužnice se zbytky lužních lesů v NPR Stará řeka nedaleko Třeboně, rašeliniště s NPR Ruda na jižním břehu Horusického rybníka, zachovalá rašeliniště Červené blato a Žofínka.
Vedle národních přírodních rezervací jsou v CHKO Třeboňsko zřízeny i přírodní rezervace (PR). Mezi ně patří například PR Bukové kopce nedaleko Chlumu u Třeboně, PR Horní Lužnice na horním toku Lužnice u Dvorů nad Lužnicí, PR Písečný přesyp u Vlkova nedaleko Veselí nad Lužnicí nebo PR Záblatské louky nedaleko Záblatí u Ponědraže.

 

Třeboňsko - rybníky u Chlumu u Třeboně Třeboňsko - pohled na jeden z rybníků po výlovu

Na Třeboňsku je pro poučení návštěvníků zřízeno i několik naučných stezek. Přírodní rezervaci Červené blato prochází stejnojmenná stezka, okolo rybníka Světa vede naučná stezka Cesta kolem Světa a na hrázi Světa začínají i cyklostezka Okolo Třeboněnaučná stezka Rožmberk.

 

 

 

Rožmberk

Největší jihočeský - a také český - rybník vybudoval v letech 1584 - 1590 na řece Lužnici asi 6 km severně od Třeboně známý rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan. K jeho zabezpečení vypracoval důmyslný projekt vodního kanálu zvaného Nová řeka, aby jím odváděl přebytečnou vodu z Lužnice do Nežárky.

Mohutná hráz rybníka, osázená čtyřmi řadami dubů, je v základech až 55 m široká, v koruně se zužuje na 13,5 m. Vypíná se 11,5 m nad okolní terén a dosahuje délky téměř 2,4 km. Osvědčila se zejména při největších povodních v letech 1890 a 2002, kdy odolala obrovským přívalům vody z rozvodněné Lužnice.
Katastrální výměra Rožmberka je 677 ha, vodní hladina má plochu 489 ha. (Někdy bývá v literatuře uváděna výměra 721 ha - zde je ovšem k Rožmberku započítána i plocha sousedního rybníka Vítek u osady Nová Hlína, který je od Rožmberka oddělen hrází jako samostatný rybník).

 

Rožmberk - rybník s hrází Rožmberk - rybník

Kolem rybníka vede trasa stejnojmenné naučné stezky a také naučná stezka Okolo Třeboně.

NOVOŘECKÉ MOČÁLY

Nedaleko rybníka Starý Spálený (západně od vsi Stříbřec a asi 6 km východně od Třeboně) se nachází v úzkém pásu podél Nové řeky dnešní přírodní rezervace Novořecké močály.

Na území celého rozsáhlého (236 ha) komplexu močálů se vyskytují mokřadní ekosystémy, které jsou předmětem ochrany. Rostou zde vzácné vodní rostliny (leknín bělostný, několik druhů masožravých rostlin).

Rezervaci zpřístupňuje trasa červené turistické značky podél toku Nové řeky ze Stráže nad Nežárkou do Chlumu u Třeboně. Na ni je možné se napojit cestou z Třeboně po červené (asi 10 km) či žluté značce (asi 8 km) nebo z parkoviště v lokalitě "U Soukupů" (asi 8 km od Třeboně při silnici do Suchdola nad Lužnicí) po zelené značce (asi 1 km).


Novořecké močály - soutok dvou ramen Nové řeky Novořecké močály

 

 

 

 

 

 

 

převzato ze serveru jiznicechy.org

TOPlist